Autorem textu je Emma Františáková z 4A6
Letošní výlet do jihozápadní Anglie se netradičně uskutečnil třetí týden v září.
Hned první den jsme zavítali do městečka Canterbury, kde jsme měli bohatý program na téma Canterburských povídek od Geoffreye Chaucera. Zbytek našeho výletu jsme se pohybovali hlavně v západnější části jižní Anglie. Ubytování jsme měli zajištěno ve městě s bohatou námořní historií – Plymouthu.
V rámci naší cesty jsme navštívili zříceniny hradu Tintagel, botanickou zahradu Eden Project, městečko Penzance, národní park Dartmoore (kde snad nikdy neustává déšť), Exeterskou katedrálu, univerzitní město Oxford a samozřejmě hlavní město Londýn.
Výlet se nám moc líbil a rádi bychom se s vámi podělili o některé z našich zážitků.
Eden Project
Třetí den naší cesty jsme se dostali do botanické zahrady Eden Project. Obrovský areál byl vybudován na upraveném kaolinitovém dolu. Pod obrovskými kupolemi se ukrývaly dva různé biomy – jeden napodobující prostředí tropického deštného lesa a druhý se středomořským prostředím. Kromě prohlídky nás zde čekal i workshop ohledně změny klimatu.
Workshop jsme začínali v učebně. Naším prvním úkolem bylo ve skupinkách obléct zvoleného modela do novin tak, aby mohl normálně fungovat. Všechny naše modely byly moc zajímavé (i když se po chvíli roztrhaly). Po přednášce na téma změny klimatu a několika úkolech jsme byli vypuštěni do tropického lesa s úkolem nalézt co nejvíce rostlin, ze kterých bychom mohli postavit obydlí nebo loď, připravit jídlo nebo které bychom mohli použít jako léky. Na konci workshopu jsme se vrátili zpět do učebny, abychom prodiskutovali možnosti, jak zlepšit životní prostředí. Celý workshop jsme si všichni moc užili a určitě jsme si z něj i něco odnesli.
Národní park Dartmoor
Náš výlet do národního parku Dartmoor byl pro nás zážitek, na který jen tak nezapomeneme. Jen co jsme vystoupili z autobusu opřel se do nás vítr a zmáčel nás déšť. Ne, že by nám vždy počasí přálo a vůbec nefoukalo, ale něco takového jsme vůbec nečekali. Během celé naší tříhodinové procházky parkem bylo zataženo a foukal velmi silný vítr. Šli jsme po zpevněné cestě, kolem které se volně pohybovali krávy a poníci. Po chvíli jsme sešli z cesty a podívali jsme se na pozůstatky domů z doby bronzové. Zhruba po hodině přestalo pršet a my jsme si mohli víc prohlížet všechna vřesoviště, kterými jsme procházeli. V Dartmooru prší přes 300 dní v roce, takže nebylo divu, že kousek cesty byl pod vodou. Když jsme se blížili ke konci, projela kolem nás vojenská auta. Později nám pan průvodce řekl, že armáda využívá park k tréninku. Po třech hodinách jsme promočení a zmrzlí dorazili na parkoviště, kde nás měl vyzvednout autobus. Když jsme dorazili, ještě tam nebyl a my jsme byli nuceni počkat. Po téměř další hodině autobus konečně dorazil a my jsme se mohli jít ohřát.
Oxford
Jeden z našich poslední dnů v Anglii jsme strávili v univerzitním městě Oxfordu. Jako jiná univerzitní města se i Oxford skládá z několika kolejí a škol, které se zaměřují na různé obory. Během naší prohlídky tohoto krásného města jsme navštívili knihovnu, ve které je kopie každé knížky vydané ve Spojeném království. Dále jsme viděli Trinity College, kde se na nádvoří natáčel Harry Potter, starší část knihovny, Bridge of Sighs, katedrálu Christ Chuch a trh.
Knihovna byla hodně zaměřená na knihy a svět J.R.R. Tolkiena, který zde přes 30 let působil jako profesor angličtiny a literatury. Byla zde i interaktivní tabule s kvízem o Středozemi, který jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. I když byl náš pobyt ve městě poměrně krátký, antická atmosféra se nám moc líbila a hned bychom je navštívili znova.
Penzance
Asi jeden z nejkrásnějších zážitků byla návštěva malebného městečka Penzance. Bylo nám oznámeno, že se návštěva hradu St. Michael’s Mount kvůli velkým vlnám nekoná, ale ani to nám slunný, ač poněkud větrný den nezkazilo. Po příjezdu na tamní pláž jsme nelenili a hned vyběhli z autobusu přímo do moře. Většina z nás ale neodhadla hloubku vody a nečekala následné vlny, které nás opravdu překvapily. Po půlhodince strávené ve vodě a na pláži jsme všichni odcházeli do autobusu plni zážitků a někteří i s mokrými džíny a botami plnými vody.
Po krátkém přejezdu autobusem nás čekal dlouhý rozchod během něhož jsme objevovali krásy městečka. Jednou z nejkrásnějších věcí byla určitě katedrála, ale také následný výhled na moře. Úžasná byla i paní v kavárně, kde pár z nás poobědvalo tradiční fish & chips. Čas rozchodu se nám krátil, tak jsme se po skupinkách vraceli na místo srazu. Avšak co nás zaskočilo, byl pohled na moře. Na hladině plavala, velmi blízko břehu, tmavá igelitová taška, jak jsme si tedy alespoň mysleli. Taška se vzápětí potopila a my jsme v ten moment tušili, že se asi o igelitovou tašku nejedná. Ještě chvíli jsme pozorovali moře a zjistili jsme, že to nebyla taška, ale tuleň. Jelikož jsme chtěly jedna druhou na zvíře upozornit začaly jsme na sebe křičet. Kolemjdoucí se zastavovali a jeden pán málem spadnul z kola, protože češtině nerozuměl a z našeho jekotu pojal podezření, že se někdo topí. Jakmile ale uviděl důvod našeho ječení, jen si povzdychnul, sedl na kolo a odjel do víru města.
