Po dlouhé cestě jsme konečně byli ve Francii. Hurá! Nemohli jsme se dočkat nádherného historického centra Štrasburku, po jehož návštěvě následovala plavba lodí. Druhý den nás čekal zámek Villandry. Krása! V tamních zahradách nás nečekaly omamné vůně nejrůznějších květin, spíš se nám sbíhaly sliny. Ony zahrady jsou totiž plné zeleniny a ovoce. Poté nás již čekala v Nantes dobrá kamarádka pí. prof. Markové, která nás provedla Les Machines de l’île, domově technologického umění. Pozor, voda! ÁÁÁÁ! Procházel se tam obří dřevěno-kovový slon, který stříkal vodu všude okolo, a nejednoho z nás zasáhl. Chvíli jsme s pokorou stáli u pomníku otroctví. „Merci beaucoup, madame Dominique!“, linulo se po ulici, když jsme se vraceli zpět k autobusu. Další den začal magicky. V pochmurném počasí jsme obdivovali místo záhadných megalitických polí, kamenných menhirů a dolmenů nedaleko městečka Carnac. Páni! Po prohlídce továrny vyrábějící bretaňské sušenky jsme se vydali k Pointe du Raz. Den D byl tady. Ráno jsme prozkoumávali kouzelné městečko Saint-Malo, bývalý přístav korzárů a objevitelů Nového světa. Přesunuli jsme se do rybářského přístavu Cancale. Po prohlídce farmy následovala všemi obávaná ochutnávka ústřicí. Nakonec to však nebylo tak špatné. Mňam! Návštěva klášteru Mont-Saint- Michel všechny nadchla. Poslední den jsme strávili v Rouenu. Tam jsme navštívili náměstí, kde roku 1431 upálili Johanku z Arku, katedrálu Notre Dame a Musée de Beaux-Arts. Krása střídala nádheru. Moc jsme si to užili a už teď se těšíme na další exkurzi do sladké Francie.
text Eliška Pavlíková, 8A8; foto Vít Němec, 5A6; vedoucí zájezdu PhDr. Vladimíra Marková
