Genius loci Žluté plovárny u řeky Jizery umožňuje zažít radost z pohybu jak vodákům, skalním lezcům, koloběžcům i cyklistům.
Po Green way stezce, která kopíruje meandry řeky Jizery jsme se na kole dostali až na hřeben Hrubé Skály. V úseku Valdštejn po zámek Hrubá skála jsme vyjížděli z centrálního hřebene na okraje četných vyhlídek, kde jsme pozorovali pískovcové věže Kapelníka, Taktovku, Sfingu, Lebku, Dračí věže a vzdálené Trosky, Kozákov a překrásně zvlněné křivky krajiny Českého Ráje.
Protahování v yogínských pozicích se pro mnohé stalo nezbytným ranním rituálem.
Řeku jsme prozkoumávali od soutoku Kamenice a Jizery ze Spálova. Již nabyté sebevědomí mnozí ztratili v zábavném vodáckém koutku Paraplíčko.
Unikátní nezařaditelné dílo maloskalského rodáka bouřliváka i vynikajícího lyžaře Josefa Jíry jsme obdivovali v Galerii u Boučků. Třídní učitel letošní 5A6 prof. Říha byl na tuto příležitost velmi dobře teoreticky připraven. Neskrýval však úžas nad bohatou sbírkou moderního českého umění ve skromných prostorách Boučkova statku.
Malířské umění vystřídalo zdolání prudkého terénu k hradu Frýdštejn. Odtud jsme se po hřebeni skalního masivu Pantheonu dostali k tréninkovým lezeckým cestám a měli možnost si také vyzkoušet i techniku sestupu ze skály pomocí lana, tzv. slaňování. Ze skalní vyhlídky z kaple Vranova nad Malou Skálou jsme pozorovali to vodácké cyklistické a lezecké mrvení a očima jsme doprovázeli Slunce na jeho denní pouti na západ.
Večer jsme se scházeli u ohně, povídali si o prožitém dni a zpívali… Mobily tentokrát posloužily jako skladné zpěvníky. Poslední večer si každá třída připravila pro ostatní program. Vířili jsme v divokých tancích, křepčili jsme v písničkách až nás ukonejšil zvuk maloskalského jezu. Bylo nám tu dobře…
