Jste absolvent osmileté klasické větve. Latinu nadále studujete i vyučujete. Proč jste si vybral tuto profesní cestu?
Velká náhoda a následně zcela logický řetězec událostí. Učím to, protože jsem to studoval jako bakalářské studium. Tam jsem to studoval, protože jsem z toho maturoval a při přípravě na maturitu jsem zjistil, že se mi strašně líbí římská poezie a že ji chci číst víc. Maturoval jsem z toho, protože mi to tady těch celých sedm let šlo. Studoval jsem to tady, protože když mi bylo asi jedenáct, tak jsem si řekl, že učit se latinsky bude určitě dovednost, která se mi bude hodit. Takže ze zcela náhodného rozhodnutí jedenáctiletého já se stala teď už třináctiletá záliba, zájem a profesní směr, který mě baví a těší.
Máte za sebou první měsíce učení na naší škole. Proč jste se rozhodl jít učit na GYBY? Jde vám to dobře?
Mám pocit, že mi to jde, ale to musíte asi nejlépe zhodnotit vy sami, rozhodně ale mám co zlepšovat. Na GYBY učím, protože na studium zde mám hezké vzpomínky a takový objem latiny nikde jinde není.
Máte nějaké hezké vzpomínky na vaše studium nebo na profesory?
Ano, hodně. Je mi velkým potěšením to, že když mě celých sedm let latinu učila paní profesorka Franclová, tak teď je mojí kolegyní, tykáme si, pomáháme si. Na spoustu dalších vyučujících mám skvělé vzpomínky. Jsem rád, když někoho potkám na chodbě a jsem rád za to, co mi předali a jak mě změnili.
Vnímáte změny od Vašeho studia? Co se posunulo? Co zůstalo stejné?
Určitě. Já jsem odcházel za doby minulého vedení, takže změny, které přinesl nový pan ředitel, jsou pro mě zcela nové. Od turniketů a oprav technického rázu po celkovou koncepci, která je tady všude vidět a cítit. Může se to zdát jako detaily, ale i to, že se tady mění světla, doplňují se dataprojektory, to je vše velká známka toho, že škola se někam posouvá a vylepšuje se.
Maturoval jste i z latiny. Jaké to bylo? Co byste doporučil těm, kteří chtějí z latiny maturovat?
Řekl bych, že to byla velká pohoda a všem, co latinu mají, tak bych jim z latiny maturovat doporučil. I když to může vypadat složitě, tak tomu tak není. A kdo aspoň trochu v hodinách dává pozor, tak to v klidu zvládne. Ani v podstatě nemáte důvod nematurovat z latiny, je to rozhodně nejpříjemnější zkouška z těch čtyř.
V rámci bakalářské práce jste vytvořil římskou stolní hru, také děláte slam poetry a nosíte klobouky. Kde se ta kreativita ve vás vzala?
Jsem z dost kreativní rodiny. K slam poetry jsem se dostal přes otce, který ji také dělá. Matka hrávala divadlo a už od mládí mi imponoval starší bratr, který se taky umělecky angažuje. Vlastně to byl on, kdo začal nosit klobouk, takže já jsem ho jako mladší bratr musel napodobit. On klobouk odložil, mně to zůstalo.
Děkuji za rozhovor. Jakub Hložánek 5A8
