Šimon Francl si povídal o studiu na našem gymnáziu se svým bratrancem Honzou, absolventem čtyřletého programu v roce 2015.
Š: Máš nějaké oblíbené vzpomínky na GYBY?
H: Je jich spousta. Napadají mě třeba výborné hodiny češtiny s prof. Netolickou. Anebo hodiny fyziky s prof. Sedlákem, který byl později náš třídní. Ale například moc rád vzpomínám i na knihovnu, do které jsem často chodil a vždycky jsem si tam pokecal s paní knihovnicí, o knížkách, o světových názorech, to bylo fajn.
Š: Proč ses rozhodl studovat na GYBY?
H: Slyšel jsem, že je to výborný gympl zaměřený na jazyky. A zároveň taky proto, že to bylo blízko a došel jsem z domu pěšky 🙂
Š: Ovlivnilo studium na GYBY tvůj výběr vysoké školy? Pokud dobře vím, vystudoval jsi na VUT slévárenství, a dokonce s červeným diplomem.
Honza: Určitě mě ovlivnilo studium na GYBY, už jenom tím, že mě začala mnohem víc bavit matika a fyzika. Nechtěl jsem ale studovat přímo kombinaci mat – fyz, proto jsem si vybral na další studium praktické VUTéčko.
Š: Co sis dále odnesl ze studia na naší škole?
H: To, co mě naučil gympl, je naučit se učit. To je podle mě snad nejdůležitější. Spousta spolužáků na vysoké se neuměla učit, nebyli schopni si na něco sednout a pořádně se na to delší dobu soustředit. Zvláštní na VUTéčku je to, že ti lidé, kteří tomu (=praktickým předmětům) nejvíc rozumí, to znamená děcka z průmyslovek, nejvíc vypadávají z teorie, tzn. z matiky, fyziky atd. Mezi nimi byla největší úmrtnost.
Š: Cože?!
H: (smích) To znamená tohle: když jsem přišel na vysokou z gymplu, poprvé jsem skoro nevěděl u technických předmětů, o čem se mluví. Pozoroval jsem, jak spousta mých spolužáků z průmyslovek v těch technických oborech naprosto září, prostě jim to jde perfektně a nemusí se to učit. Také bohužel spousta učitelů, když nás učili tyhle obory, tak to nevykládali pořádně pro všechny, ale spíš pro ty průmyslováky. Prostě se předpokládalo, že už nějaké ty znalosti máš. Tak jsem byl půl roku jako ryba na suchu.
Š: Počkej, tak proč pak teda vypadli?
H: Když já jsem ty praktické technické znalosti neměl, tak jsem se musel všechno strašně rychle doučit a natrénovat ty dovednosti, třeba technické kreslení. Ale na druhou stranu, měli jsme taky hodně teoretických předmětů, hodně složitých, a tam jsem měl právě náskok z gymplu. Jednak znalostmi, ale taky právě tím, že jsem se uměl naučit. No a právě tady odpadávala děcka z průmyslovek, která se neuměla učit teorii. Ale zase jich nebylo tolik, nechci, aby to blbě vyznělo 🙂
Š: Vraťme se zase na GYBY: když se řekne gympl, co si jako první vybavíš?
H: (přemýšlí) To je těžký říct. Knihovna. Pak…řada profesorů, filozofické debaty, vtípky, co dělali anebo my na ně… Taky hodně kamarádů, ať už ze třídy nebo i z jiných programů. Byly to dobré roky :).
Š: Díky za rozhovor a čas!
