V jakém roce jste zavítal do naší školy, kdy jste ji absolvoval a jaký obor jste studoval?
Začal jsem v roce 2002 a absolvoval v roce 2008, to znamená 6letý studijní obor zaměřený na živý jazyk – angličtinu, jako druhý jazyk jsem zvolil němčinu. Na gymnáziu jsem začal studovat v době, kdy gymnázium tvořila pouze „Vejrostka“, gymnasium na ulici Plovdivská se připojilo až zhruba v polovině mého studia, a díky tomu se i gymnázium přejmenovalo na Klasické a španělské gymnázium Brno-Bystrc.
Jak vzpomínáte na studium na gymnáziu?
Hlavně vzpomínám na super kolektiv ve třídě, protože se nás sešla parádní parta. Dále vzpomínám na perfektní kantory a vysokou úroveň výuky.
Jakým studiem jste pokračoval po dokončení gymnázia?
Po dokončení studia na gymnáziu jsem nastoupil na vysokou školu, přesněji na Mendelovu univerzitu v Brně, Fakultu regionálního rozvoje a mezinárodních studií, studoval jsem obor Podnikání v regionálním rozvoji.
Kdy jste si během svých studií uvědomil, čím se v budoucnu chcete profesně zabývat a jak jste se k volbě vůbec dostal?
Už od mala mne zajímala veřejná doprava, zejména železnice. Zájem se v období studia gymnázia vyprofiloval zejména na městskou dopravu, především tramvaje. Po studiích jsem chtěl tvořit grafikony a jízdní řády, ale nakonec u mě převážil zájem o techniku. Po ukončení školy jsem dostal nabídku na nástup na technický úsek do DPMB, kde jsem doposud.
Zjistil jsem, že jste se již podílel na rekonstrukci několika historických vozů. Jak jste se k nim dostal?
Minulý rok Dopravní podnik města Brna slavil 150leté výročí od zahájení provozu městské hromadné dopravy v Brně, srpen 1869, kdy poprvé vyjela tramvaj tažená koňmi. Na tuto akci bylo potřeba se samozřejmě připravit a mimo současných vozů bylo třeba veřejnosti ukázat i vozy z různých etap historie MHD v Brně. První soubor historických vozů v Brně se utvořil před oslavami 100 let v roce 1969. Po oslavách však nové vedení DPMB, které bylo po událostech v srpnu 1968 vyměněno, nejevilo o staré vozy zájem, tak je nabídlo Technickému muzeu v Brně, dále zkráceně TMB. To v roce 1971 založilo nový obor (MHD – Městské hromadné dopravy), převzalo historické vozy DPMB a začalo budovat sbírku vozidel MHD z území celého Československa. Pro deponování těchto vozidel postavilo areál v Líšni na Holzově ulici, kde jsou tramvajové vozy dodnes. Po revoluci zde ovšem byla činnost utlumena a díky tomu zdejší sbírka spíše stagnovala. Větší změna nastala v roce 2014, kdy padlo rozhodnutí, že si samotné DPMB vytvoří vlastní vozový park historických vozidel, do té doby měli k dispozici pouze tři vozidla. A tudíž při historických dopravních akcích se spoléhalo vždy na to, že muzeum nějaké vozy zapůjčí. Od roku 2014 se tento vozový park začal budovat jak z dojíždějících vozů, jejichž provoz se chýlil ke konci, tak i např. z vraků starších vozů, které byly zakoupeny od TMB. No a jako koordinátor programu „retro“, jak mu v DPMB říkáme, jsem byl stanoven já.
Rekonstrukce jakého stroje pro vás byla nejsložitější a v čem byla tak obtížná?
Nejtěžší rekonstrukcí byla rekonstrukce tramvaje 4MT z roku 1950 a jejího vlečného vozu (viz obrázky). Ty jsme dělali z absolutních vraků. Nejtěžší na ní bylo sehnat aspoň nějakou dokumentaci (část má TMB), zbytek zkonstruovat a pak samozřejmě ta mravenčí práce zejména mechaniků všech oborů (zámečníci, elektrikáři, stolaři, truhláři, čalounící, karosáři, klempíři atd.) v Ústředních tramvajových dílnách DPMB.
Lidi všech těchto profesí máte v týmu nebo jsou vždy domluvení na určitou práci?
Mechanici jsou součástí ústředních dílen a hlavní část práce je pravidelná údržba běžných provozních tramvají. Historické vozy dělají jen okrajově. Navíc ze 130 zaměstnanců dílen se snažíme vybírat ty nejlepší a ty s pozitivním vztahem k historii.
Co je při Vaší práci největší motivací?
Mojí největší motivací je asi to, že je práce zároveň mým koníčkem.
Mám na Vás poslední otázku. Co byste vzkázal dnešním studentům gymnázia?
Aby respektovali své kantory. I když nechci generalizovat, tak se mi zdá, že rodiče s každou maličkostí hned míří do školy a pranýřují učitele, tím učitel ztrácí přirozený respekt.
