Kdy jste na naší škole studovala a na jaké větvi?
2004-2008 všeobecný čtyřletý obor
Proč jste si vybrala právě toto gymnázium?
Studovala tam moje starší sestra a mě tenkrát asi nic jiného nenapadlo :D.
Máte nějaké hezké, nebo i nepříjemné vzpomínky z pobytu na naší škole?
Už je to celkem doba :D. Většina jich byla pěkná, hlavně lyžák v prváku, vodácký výlet ve čtvrťáku, ostatní výlety a taneční… A taky vzpomínám na lezecký kroužek, kam jsme chodili po škole. To mě poprvé přivedlo k lezení. Tenkrát to ještě nebyl tak rozšířený sport a v Brně byla jen jedna větší lezecká stěna… Pak vzpomínám na příběh ze školní jídelny. Nevím, jak je to teď (předpokládám, že se výběr jídla a jídelníček řeší přes internet). Tenkrát byl jen jeden jídelníček v papírové podobě vyvěšený v jídelně. Studenti měli automaticky předobjednané jídlo č.1 a pokud to chtěli změnit, museli si jej přehodit na čipu v jídelně. Někdo ze studentů tenkrát vytiskl přesnou kopii jídelníčku a změnil jedno z jídel na „Steak s hranolkami“ a vyměnil to na nástěnce. Většina školy si pak kvůli tomu objednala č.2. Všichni pak byli překvapení, když dostali kapustu s bramborama :D….
Z kterých předmětů jste maturovala?
Vybrala jsem si češtinu, angličtinu, matematiku, biologii.
Kde jste pokračovala ve studiu po dokončení gymnázia a co Vás k tomu vedlo?
Šla jsem na VUT na Fakultu podnikatelskou, obor Daňové poradenství. Tenkrát jsem moc nevěděla, co bych chtěla dělat. Chtěla jsem jít na strojárnu, ale neotevřel se maturitní seminář z fyziky a bez maturity z fyziky jsem se na to moc necítila. A tak jsem šla na ekonomický obor.
Čemu se věnujete teď?
Teď jsem na Novém Zélandu. Země tu zrovna ožívá po měsíční karanténě, kdy všichni museli zůstat doma a do práce mohli jen doktoři a prodavačky v supermarketech. Přestala létat letadla, takže řeším, kdy se nám odtud podaří dostat zpátky do ČR. Ale jinak je tu krásně, chodíme po horách a užíváme podzimu.
A věnujete se v profesním životě oboru, který jste vystudovala?
Tak to ani trochu. Po škole jsem pracovala necelé dva roky na finančním úřadě. Pak jsem odjela do Austrálie, abych si trochu vyzkoušela život v zahraničí a surfing. Plánovala jsem to na 1,5 roku. Tenkrát ještě nebyly working holiday víza, takže jsem musela zase do školy, aby mi dali studentská víza a já mohla alespoň částečně pracovat. Při škole jsem nejdřív pracovala jako číšnice, pak jsem si k tomu přidala nějaké úklidy. Ve škole jsem studovala Outdoor Recreation, takže jak jsem v rámci školy získala certifikát Kayaking Guide, sehnala jsem práci v oboru a prováděla turisty na kajakových výletech na okolní ostrovy. Takhle jsem tam zůstala 4 roky a při surfingu jsem potkala svého současného manžela. Když nás Austrálie přestala bavit, přesunuli jsme se sem, na Nový Zéland. Už jen na 3/4 roku, zase prozkoumat novou zem a podívat se místo oceánu zase na hory. Po pár měsících cestování jsme se usadili v turistickém městečku Wanaka na jižním ostrově, kde pro velký úspěch opět pracuji v restauraci, pokud teda zrovna země není v karanténě 😀 Takže profesně jsem se opravdu odchýlila, ostatně jako většina lidí, co jsem na cestách poznala .
Máte nějaké plány do budoucna?
Hm, tak to je těžké. Málokdy jdou věci podle plánu, tak skoro ani nemá cenu plánovat. Zatím plánuji návrat do ČR. Ale možnosti ještě někam vycestovat se taky nechceme vzdát, tak se snažím ještě prohlubovat svoje počítačové a jazykové schopnosti, abych případně byla schopná vydělávat prací na dálku (tak, jak to má manžel) a nemusela vždy hledat novou práci na novém místě. Je mi 31, takže otázka rodiny už je taky na místě 😀 Víceméně to vidím tak, že člověk si může v životě zvolit různé cesty. Může jít po škole budovat kariéru, odjet procestovat svět anebo brzo založit rodinu. Ale téměř nikdy se člověku nepodaří mít to všechno. Za sebe můžu říct, že jsem si rozhodně vybrala dobře, ale není žádná špatná cesta. Ať už člověk dělá cokoli, může u toho být šťastný, jen když chce. No a opravdu to nemá cenu nějak zvlášť plánovat, protože se to stejně vyvine samo
