Pan Petr Modlitba na GYBY studoval v letech 2005-2011 na anglické větvi. Poté nastoupil na VUT Brno – Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a vystudoval obor Silnoproudá elektrotechnika a energetika.
Co se Vám vybaví jako první, když se řekne GYBY?
Vybaví se mi škola, ve které jsem strávil nejkrásnější léta mého mládí.
Na jaké nejlepší zážitky si vzpomenete?
Za 6 let jsem nasbíral zážitků opravdu hodně, některé jsou úsměvné, jiné zase nepublikovatelné. Podělím se alespoň o jeden zážitek z druháku, kdy na naší škole probíhalo požární cvičení. Měli jsme hodinu občanské výchovy, tehdy s učitelem (pan Bezděk), který byl čerstvě po škole. Zazněly sirény, bylo krátce po deváté hodině, ale my jsme normálně pokračovali dál ve výuce. Říkali jsme panu učiteli, že je poplach a že musíme opustit školu, nicméně pan učitel našich připomínek nedbal. Po pěti minutách, co dozněly sirény, nás přišel vyhodit pan školník, se slovy: „Co tady ještě děláte?“. Na chodbách kouřily dýmovnice a my jsme utíkali pryč ze školy. Všichni ostatní již byl seřazeni na hřišti před školou a dívali se na nás, jak prcháme.
Měl jste při nástupu na GYBY představu, kde chcete později studovat nebo pracovat?
Úplnou představu jsem neměl, ale věděl jsem, že mě baví matematika a fyzika, proto jsem se později ubíral technickým směrem.
Který učitel se Vám nejvíce vryl do paměti a proč?
Nejvíce se mi vryli do paměti učitelé, kteří nás učili více let. Například paní profesorka Jakabová nás učila němčinu celých 6 let a na její hodiny jsem se velmi těšil, byla v nich legrace, ale také kdo chtěl, mohl se toho hodně naučit.
Vím, že se aktivně zajímáte o MHD. Zajímalo by mě, kde pracujete a jestli Vaše práce nějak s MHD souvisí.
Během studia na vysoké škole, a i po ní jsem byl řidičem tramvaje v Dopravním podniku města Brna. Nyní pracuji v energetické poradenské společnosti jako analytik a konzultant. Ovšem stále se o MHD zajímám a jsem i členem Tramvajklubu Brno.
Co byste vzkázal dnešním studentům?
Ať si užívají života na GYBY na plno, protože je to neopakovatelná jízda. V budoucnu jim přeji, ať jdou studovat to, co je alespoň trochu baví, protože já si neumím představit ty probdělé noci nad něčím, co by mě nebavilo.
Děkuji za rozhovor a ať se Vám daří. Filip Ščuglík, 5A8
